Čeká nás to všecky. Určitě si i Zetel říkával: „herdek, ten Rieger s tím Riedlem a Matějkou jsou starý“. Ale řeku času nezastavíš a ikdyž si vzal mladší ženskou, přece dosáhl tý magický třicítky. A najednou ho tady loupe, sem už se mu nechce, pořád jen:„nic mi nekupujte, to už nemá cenu“, „viděli jste akce v Lidlu?“, „tenhle víkend jedu do Osoblahy podívat se na rodinný hřbitov“, „nějak mám pocit, že nastal čas to udělat“ a podobné věci, které nám, mladým, přijdou nepředstavitelné a zaručeně končí u AZ kvízu v televizním pytli. A to nic proti Aleši Zbořilovi nebo televizním pytlům, chraň Bůh...
Ale zpět k Zetelovi, je to kluk šikovná, ale s věkem rozumu nepobral ani za mák. Newerichovatí nám, ten chlapec, co má i po třicítce hlavu u uší užší. To pochybné divadlo, které si otevřel před - co já vím - pěti šesti lety, chce vést i ve svém pokročilém věku. A přitom dobře ví, že na tom ni korunky netrhne a přátelé si taky nenadělá... A ještě, a to už je do nebe volající, von si tam chce v tom buranově dělat umění. A co je horší, ještě se vyjadřovat k společenským tématům. Jenže zlobte se na dědka. Tak mu ty mravokárný kraviny vo těch kriminálech a láskách budeme dělat dál, i když teda samozřejmě s Matějkou pokukujeme po Ringově Dívčí válce nebo Tondovým Klíčům na neděli... No jo, co už včil...
Ale oslavu měl pěknou, to zase jo. U Bohouška v novým. „To pravé Ořechové“ se to tam jmenuje. A mají tam vynikající třináctku s blahodárnými účinky na střevní mikrofloru. A mají tam i salonek, ale tam se nesmí křičet. Přišel jsem dost pozdě, protože jsem se chtěl vyhnout tomu, jak si stříliví nemáme co říct. A dorazil jsem ve chvíli, kdy už tam bylo docela veselo - hrálo se na filmy, Šotek si četl Mahabhárátu, Zetelová s Jelenovou probírali poslední recepty, Miroň Ondra háčkoval Zetelovi jarmulku a Tlapák vyprávěl brilantně vypointované vtipy o gorilách typu – „Která opice má nejradši banány? Všechny!“ A pak myslím upadl. A byl tam i Jaromír a byl trochu naměkko. Ale vyrovnával to sám oslavenec, kterej jel dost ve tvrdým. Vypil tam flašku špičkového rumíčku... Teda říkali, že špičkového, já nevím, protože nepiju... A Martinková upekla obrovský penis z listového těsta s trochou mozzarelly na špičce, ale tu slízly holky... Veselili jsme se jako zamlada na Balatonu nebo v Krásnohorskej dlhej lúce, domů se šlo až k ránu. Teda někdo šel. Já jel. Rozjezdem. A děkuju tomu, kdo v Brně vymyslel systém rozjezdů - je jednoduchý a tak přehledný, že už se ho i Matějka skoro naučil. Prostě to jede z hlaváku a hotovo. A dá se to zvládnout v téměř jakémkoli stavu. Sednete a jedete.
Ale na jedno bych si přece jen v tomto ohledu postěžoval. „Páni řidiči, buďte nás na konečné trochu ohleduplně. Uvědomte si, že my nejsme žádný svině nebo komunisti, my jsme jenom mladí buránci, co se rádi baví. A k Zetelovi a jemu věkem podobným se chovejte shovívavě, už nejsou mladý, ale jsou fajn...“
Tak všechno nejlepší Michale...
Žádné komentáře:
Okomentovat