Jestli čekáte příspěvek zvící vtipnosti a velikosti mého prázdninového pivního opusu, pak budete asi lehce zklamáni. Tento je totiž žánrově poněkud odlišný. Jedná se totiž o krátkou noticku s obsahem úvahy a dárkem na konci. Kdybych byl býval žil v době Nerudově, hravě tímto novým žánrem odstranil ten proklatý podčárník. Ale k věci, Burani se s vervou sobě vlastní vrhli do zkoušení první letošní inscenace. A dramaturgie se vytáhla. Protože vytáhla Amazonii. Krásnou krátkou komedii z hereckého prostředí, kde v zásadě řešíme s kolegy méně známými herci (Blahuta, Hanzl) existenční problémy mladých čerstvě vystudovaných profesionálních umělců. A to je téma nám známé a budí v nás smutek i smích. A taková nějaká bipolární bude i ta naše Amazonie. A tak jsme do toho vletěli. A režíruje nás klučina z Prahy, Mikoláš Tyc se jmenuje. A je ze slavné režísérské rodiny, takže do něj vkládáme obrovské naděje. A je s ním legrace, protože je to klasik režíjních připomínek zvící velikosti Romana Poláka. Mé nejoblíbenější jsou:"Isťo neboj se, jsme pořád na začátku cesty. ale bylo by fajn se dneska dostat aspoň do první zatáčky" a "Já ti neříkám, že ty to neděláš dobře, já ti jenom říkám, co z toho leze ven." Takže jsme si padli do oka, ale já nečekal nic jiného, protože mě maj prostě lidi rádi.
Ovšem zpět ke slibované úvaze. Kdo chodí k nám do divadla, ví, že jsme mistři různých mobilních znělek a od minulé sezóny také trailerů na chystané inscenace. Od pondělka již uslyšíte před Misantropem znělku lákající právě na chystanou premiéru Amazonie. Ovšem natočit ji, to byl oříšek asi stejný jako pro Tyce dorazit včas na zkoušku. Vždycky jsem znělky vyráběl sám, doma, na koleně, podle svých představ a přiměřeně svému umu. A teď se mi do toho začal montoval ten pražák a že prej mi pomůže. A nahnal do mého skromného bytu pět herců Amazonie, aby křičeli do mikrofonu a lemtali víno. (Mimochodem, Hanzl mi do bytu na svůj burčák přitáhl cca 1 453 269 ovocných mušek, kterých se již třetí den nemůžu zbavit.) Ovšem to nebyl největší problém. Ten se objevil při namlouvání postavy režiséra. Vzpomínáte si na Dona LaFontaina? Pokud ne, pak zde:
No a teď to má mluvit Blahuta. No zkusili jsme to. A on nám ten režisér zněl tak trochu Šmoula koumák, což popravdě nebylo úplně ono. A tak jsem ho nahradil já, přestože v traileru hraju ještě svou postavu. Ale jsem vokální intonační ekvilibrista, takže vám to ani nepřijde. Ovšem světe div se, ani to nebylo ono. A tak jsme zkrátka točili a hledali a hledali a nakonec z toho vybruslili po šesti hodinách přidáním echa (pro znalce- halu). A stejně se nám tam něco nezdálo. A tak jsme se na druhý den už jen sami s Blahutou sešli znovu, abychom našli způsob, jakým tento trailer věrohodně natočit. A věřte nebo ne. Nejde to. A nikoli proto, že bychom neměli hlas Miroslava Moravce, ne, ona to totiž nedokáže čeština. U třetí láhve vína jsme přišli na zásadní věc - že totiž náš jazyk nedokáže být tolik apelativní, aby natočil trailer v hollywoodském stylu. A já si pokládám otázku, není to jen část řetězce? Není to jen první kamínek domina? Dokážeme vlastně natočit film v hollywoodském stylu? Svěrák to zkusil a bylo to takový tmavomodrý, celkově. A věřte nebo ne, po dalších šesti hodinách a třech láhvích vína jsme na to přišli... a šlápli až na samé dno trapna.
!!! (jo a obraz je jenom tak jako trochu orientační, neměl jsem čas se s tím crcat :-) !!!
...ale zase umíme jiný věci.
Třeba divadlo.
A proto - přijďte pobejt. AMAZONIE
